Vysoké tempo růstu inflace v eurozóně není zcela dočasné a rizika jsou vychýlena směrem k vyšším hodnotám, než se očekávalo. Prohlásil to v úterý nový prezident německé centrální banky Bundesbank Joachim Nagel, který tak zpochybnil narativ Evropské centrální banky (ECB) o cenových tlacích.
ECB by proto měla „být na stráži“ vzhledem k rekordní inflaci v regionu, řekl v úterý Nagel ve svém prvním prohlášení ve funkci.
Nový šéf Bundesbank už během slavnostní přísahy koncem minulého týdne v pátek (7. 1.) dal jasně najevo, že bude pokračovat v politice tzv. . jestřábů, stoupenců tvrdé linie.
„Je pravda, že vysokou míru inflace lze připsat speciálním efektům, které automaticky vyprší, ale ne úplně,“ řekl Nagel. „Vidím nebezpečí, že inflace by mohla zůstat vysoká déle, než se očekávalo.“
Meziroční míra inflace v měnovém bloku dosáhla minulý měsíc historického rekordu 5 %. Ale ECB toto číslo bagatelizovala a tvrdila, že za to mohou zejména prudce rostoucí ceny energií, a že se růst spotřebitelských cen do konce roku vrátí pod její cíl na úrovni 2 % i bez zpřísnění měnové politiky.
Bundesbank toto tvrzení dlouho zpochybňovala a varovala, že profil inflace není tak příznivý. Zdá se, že Nagel stojí na straně svého předchůdce Jense Weidmanna, který po pěti letech předčasně ukončil druhé funkční období v Bundesbanku poznamenáno neúspěšným bojem proti deset let trvající ultra volné politice ECB.
Nagel v úterý upozornil, že inflace poškozuje nejchudší, a slíbil, že zůstane zastáncem cenové stability.
„Lidé z Německa právem očekávají, že Bundesbank bude hlasitým zastáncem kultury stability. Mohu vás ujistit, že to tak zůstane,“ řekl.
Nagel, který získal mandát na osm let, uvedl také, že výhled inflace je nadále mimořádně nejistý. Měnová politika ECB tak možná bude muset na to reagovat, pokud reálné výsledky překonají očekávání.
Jeho předchůdce Weidmann se neúspěšně postavil proti prosincovému rozhodnutí ECB o rozšíření pobídek, jelikož banka na konci března 2022 ukončí nouzový pandemický program nákupu aktiv PEPP. Takzvané holubice, tedy stoupenci mírnější politiky ECB, však mají pohodlnou většinu v 25-členné Radě guvernérů ECB.
Weidmann byl jedním z pěti členů Rady guvernérů, kteří byli proti rozšíření pobídek. Zdroje blízké diskusi přitom naznačily, že nejméně dalších pět by mohlo změnit stranu, pokud inflace bude nadále překonávat očekávání.
Hlavní ekonom ECB Philip Lane zase v úterý ráno zopakoval oficiální stanovisko, že inflace v letošním roce klesne a v příštím roce a v roce 2024 se dostane pod 2% cíl banky. Ještě do loňského roku se přitom inflace pohybovala pod cílovou hranicí ECB, téměř celou dekádu. Teprve loni vzrostla a ECB odhaduje, že dosáhla v průměru 2,6 %. V letošním roce očekává inflaci na úrovni 3,2 %.
Lane odmítl varování o rizicích a poznamenal, že růst mezd, předpoklad trvalé inflace, zůstává „anemický“, což podle něj naznačuje, že firmy nepřizpůsobují svou mzdovou politiku inflaci.
